Příběh z kliniky: Maminka Monika otevřeně o své zkušenosti

Home->Novinky & Média
Naše pacientka Monika s přítelem Milanem napsali krásný dopis adresovaný všem, kteří uvažují o IVF léčbě a vybírají si svou kliniku. Pár otevřeně popsal své pocity během celé léčby na naší klinice a dal nám tak možnost přiblížit Vám přímo z pacientského pohledu tuto často trnitou cestu léčby neplodnosti, na konci které může opravdu čekat naplnění nejkrásnějšího snu o rodině.

Dopis paní Moniky:

Velké plány a naděje, které střídají obavy a mnohdy zklamání. I taková může být cesta za vytouženým miminkem. Než se budoucí rodiče dočkají šťastného konce, čeká je zkouška trpělivosti a odhodlání.

Ne jinak tomu bylo i u nás, poprvé jsme navštívili kliniku CUBE v roce 2019. Dnes jsme díky prvotřídní IVF léčbě rodiče úžasného chlapečka Vašíka. Jak vzpomínáme na náš boj s neplodností.

  Jmenuji se Monika a v době léčby mě bylo 28 let a přítel Milan měl 46 let. Snažili jsme se o miminko něco přes 2 roky. Můj gynekolog mi poté doporučil lékaře v jednom centru asistované reprodukce vzhledem k cystám, bolestem během menstruace a prodělané operací vejcovodu. Nejlepší řešení mého problému by bylo otěhotnět. Jelikož to nešlo přirozeně začala jsem pátrat po klinikách IVF. Po přečtení mnoha a mnoha recenzí jsem se rozhodla kontaktovat kliniku IVF CUBE v Praze. Zavolala jsem tam a už komunikace na recepci centra mě velice mile překvapila a hlavně uklidnila. Termín jsem měla asi za 14 dní po telefonátu.

Večer jsme si s Milanem sedli a vše probrali. 

Mě začalo další hledání co se týká průběhu léčby a možností. Nervozita u mě rostla s každým dnem co se blížil termín první návštěvy.

 

  V den první návštěvy jsem vůbec nevěděla co od toho čekat a byli jsme velmi nervózní.

Po příchodu na Kliniku už prostředí bylo velice uklidňující a příjemné. Na recepci už o nás věděli a během 5 minut si nás volala paní doktorka do ordinace. Seznámili jsme ji s našim problémem a okamžitě jsme začali hledat řešení. 

 

  Ptala se nás, zda chceme podstoupit embryotransfer a vysvětlila nám o co jde. Tato varianta se nám velmi zamlouvala. Ještě jsme se dozvěděli o právě probíhající studii. Do studie mohl být zařazen pár, kterému vyšly dobře nějaké testy. Naše testy dopadly dobře a díky tomu jsme byly zařazeni do studie. Tím se nám začala otevírat cesta k vytouženému miminku. 

 

  Začal kolotoč vyšetření. Krev, ultrazvuky, přítel spermiogram atd..  Po výsledcích a všech vyšetření začala u mne léčba hormony a to znamenalo hromadu injekcí do břicha a léky. To byla ta nejmenší věc co pro miminko lze udělat.  Asi po dvou týdnech se vše začalo blížit k odběru vajíček a oplodněni. V den odběru jsem byla hodně nesvá. Měla jsem strach z toho neznámého. Pak narkóza, odběr vajíček, probuzení z narkózy. Vše proběhlo snad nejlépe jak jen mohlo a blížil se termín transferu.

 

  Začátkem května a po léčbě hormony jsem už sice s váhou o pár kilo nahoře, ale to vůbec neřeším. Už za 4 dny budu mít v sobě naší malou " Bublinku."

Milan byl u transferu se mnou. Byl to úžasný zážitek a zároveň takový ten pocit naplnění a obrovských nadějí, ale zároveň i obrovský strach zda to vyjde.

 

         A takhle to prožíval taťka Milan. 

   Pro mě to bylo pár návštěv kliniky, kam jsem převážně doprovázel tenkrát ještě přítelkyni- dnes už téměř 3 roky manželku. Tím, že jsem trošku mediálně známá osoba, jsem měl ze začátku strach, aby se nenašla nějaká dobrá duše, která pošle fotku do Bles*u, nebo jim to alespoň vyslepičí. Nechtěl jsem svoji přítelkyni vystavovat případnému stresu z náletu fotografů a připitomělých otázek. Nechtěl jsem, aby půl národa řešilo u piva, že ten a ten nemůže mít dítě a bude ho mít ze "zkumavky." Tohle byla a je jen naše věc.  Naštěstí jsme našly velice profesionální tým v pro nás nejlepší klinice, kde se očividně nevynášejí věci ven. Děkuji moc. Dnes to klidně napíši - jsem ten, který celému národu kazí Vánoce. :-) Chobotnice z II patra a Veselé Vánoce přejí chobotničky - Honzík se zelenou chobotničkou, nebo malej Jirka Oliva z My všichni školou povinní. 

 Vyplnění pár dotazníků a pohovor s paní doktorkou. Ta nám po pár vyšetřeních přítelkyně potvrdila, že má jen jeden vejcovod a ten je ucpaný jako D1 v pátek odpoledne. :-) Prostě, že normální cestou mimíska mít nemůžeme. O studii už psáno bylo. Byla to prostě náhoda a kus štěstí, že naše testy dopadly tak, jak bylo pro přijetí do studie nutné. 

  Na rozdíl od přítelkyně jsem nemusel baštit žádné hormony, ani si píchat injekce. Jen před odběrem sperma jsem musel týden sexuálně abstinovat. Pro ty, kteří si myslí, že Vám pomůže sestřička, mám špatnou zprávu. Hezká sestřička vás pouze doprovodí k místnosti a předá kelímek a ubrousky. V místnosti je telka, dvd přehrávač a nějaké placky, aby to šlo lépe. :-)  Časopisy, sedačka, umyvadlo a zavřené okno, kam se pak dává " váš materiál. "  Když je hotovo, zazvoníte na zvoneček a sestřička po vašem odchodu vezme kelímek z okna. Pak čekáte na výsledky - jestli a kolik těch potvůrek je živých. Dopadlo to dobře a byla možnost oplodnění vajíček mým materiálem. Přítelkyni pak byl udělán odběr vajíček. Po narkóze byla trošku vedle sebe, ale odběr proběhl dobře. Po nějaké době byl naplánován tzv. transfer oplodněných vajíček zpátky do těla budoucí mamky. Přítelkyně si na sále lehla, já si sedl do křesla a paní doktorka povídala, co a jak se bude dít. Pak odešla a přinesla to, co z nás bylo vyndáno, nějak spojeno a teď připraveno vrátit zpět. Zeptal jsem se paní doktorky, jestli opravdu sáhla do správného šuplíku, :-)  aby to opravdu bylo naše a ona odpověděla, že ano, ale že neví, jestli to bude Modrá, nebo Zelená. :-)  Opravil jsem ji, že Modrýýýýý a né Modrá. Prostě on měl samičku zelenou a ona samečka modrého. :-D  S přítelkyní nám bylo jedno, jestli to bude chlapeček, nebo holčička. Oba jsme měli velké přání - aby se to povedlo a mimísek byl zdravý. Nic víc. 

 

 

Teď nastala ta nejhorší doba.. ČEKÁNÍ !!

Po 14 dnech od transferu a papáni různých doplňku a léku byl tady den D odběr krve .

Na odběrech už to bylo k nevydržení, co se týká nervozity a nastalo další čekání než budou výsledky.

Doma jsem hlídala telefon, když náhlé zazvonil a bylo mi oznámeno že jsem těhotná. Naše malá " Bublinka " se úspěšně uhnízdila a začal vznikat nový život. Ta radost se ani nedá popsat slovy. Ještě potvrdit srdíčko a budu nejšťastnější člověk pod slunce. Za pár dní se potvrdilo i srdíčko. V tu chvíli si začne člověk uvědomovat tu krásu a sílu přírody, kdy ve Vás začíná růst nový život. Děkujete za dnešní možnosti medicíny, děkujete, že se to povedlo, děkujete Bohu, že nám dal šanci mít dítě. 

 

   Je smutné, kolik žen by chtělo mít mimčo a ze zdravotních či jiných důvodů je jim to odepřeno. Ale díky klinikám, jako je IVF CUBE se mnoha ženám může podařit nejen otěhotnět, ale porodit zdravého človíčka. 

 

Proto by jsme chtěli tímto poděkovat všem pracovníkům IVF CUBE PRAHA za jejích úžasný přístup a péči co jsme měli. 

V lednu 2020 se nám narodil zdravý chlapeček co nám dělá jen samou radost.

Vřele bych doporučila CUBE každému a není se vůbec čeho bát. 

 

Moc všechny zdravíme Monika Vašík a Milan

 

Chcete-li se objednat na konzultaci, nebo se jen na cokoliv zeptat, neváhejte nás