Novelu, která prolomení anonymity přináší, navrhuje skupina šesti poslanců z hnutí ANO, TOP 09 a Starostů, ODS, Úsvitu a KDU-ČSL. Ti chtějí mimo jiné zabránit tomu, aby mezi původci zárodečných buněk mohl být příbuzenský vztah. Zároveň ale plánují dát dětem možnost zpětně zjistit, kdo je jejich biologický rodič. Poté, co se proti návrhu postavila vláda, odsoudili ho i experti na asistovanou reprodukci.

„Jednoznačně nedoporučujeme prolomit anonymitu dárců. Tato společnost na to není připravená,“ je přesvědčený Ventruba, podle kterého by zákon mohl napáchat značné škody. „Velká část dárců by skončila. Byl by to konec dárcovství v Česku,“ dodal.

Lékaři zároveň odmítají hlavní argument poslanecké skupinky, že se tak zabrání riziku příbuzenského vztahu mezi dárci a příjemci buněk i případným pozdějším incestům. Riziko možného genetického příbuzenství dětí údajně není vyšší než u náhodného výběru partnerů v běžné populaci. „Statistici spočítali, že pravděpodobnost, že se potkají sourozenci z umělého oplodnění, je asi sto tisíckrát menší, než že se potkají dvě děti na vesnici, které počal jeden otec,“ tvrdí vedoucí lékařka kliniky asistované reprodukce IVF Cube Hana Višňová.

Pokud by parlament zákon přijal, bude to podle expertů znamenat, že se neplodné páry začnou rozhlížet jinde. „Touhu po dítěti nezastavíte. Lidé si poradí, ale odsoudíme je ke zdravotní turistice. Vyženeme je do Rumunska, Indie či na Ukrajinu, kde si ty buňky seženou,“ varuje Višňová.

Lékařům vadí i jiné požadavky návrhu. Třeba aby zárodečné buňky od jednoho dárce mohly být využity k vytvoření maximálně osmi lidských embryí. To by prý stlačilo úspěšnost umělých oplodnění téměř k nule. Osm embryí totiž ještě automaticky neznamená osm narozených dětí. Na takový počet novorozenců je v průměru potřeba hned 23 embryí.

Celý text článku lze nalézt zde